Jak to vsechno predcasne skoncilo

Sobota je v Tunisku statni svatek, Den zeny (myslim, ze to je spojene se ziskanim volebniho prava pro zeny tady, nevim presne). Kazdopadne bylo prekvapive neskutecny vero a minulym tydnu, jak jsem se spalila do nemoty a loupu se cela jeste ted!!! se mi nikam na vylet nechtelo, tak jsme si udelali na byte hezky den tim, ze jsme si ukazovali typicke serialy a filmy nasich zemi.. samozrejme ty nejhorsi mozne... takze byla zabava. vecer jsem sla s kamosema na caj, ze jsme se dlouho nevideli.. a pak jsem se vracela zpatky na byt. Cestou kterou chodim porad, jenomze dneska smula...

na ulici nikdo siroko daleko, jenom ja, cizinec s (pujcenym) ipodem v ruce... mela jsem tu smulu, ze jsem narazila na dva idioty, kteri se nudili, chteli me nastvat, tak na me dorazeli, vzali ipod, penize co jsem mela, parkrat do me strcili, zakroutili rukama a nechali byt.

Vysledkem je super skrabanec pres oko, luxusni modriny a par skrabancu. Vydesena a nastvana jsem dosla domu, ke zdeseni ostatnich s krvavou hlavou, jsem byla donucena jit na policii to nahlasit.. no a zacal super kolotoc. Po umyti hlavy jsem zjistila, ze ten skrabanec neni tak hroznej, modriny se hoji.. ale presto se policajti hodne starali, jelikoz jsme cizinec:)

Mohlo byt v tu dobu uz pul desate, jeli jsme do nemocnice, aby me prohlidli, jestli mi neco neco, tam okamzite chteli pasy i po spolubydlicich co me doprovazeli, vyptavali se nas vsech na miliony veci, kde bydlime, co tady delame, jaka je presna adresa nasi staze atd... doktori me vysetrili, napsali mi nejaky leky a prasky na uklidneni:))) a ja uz chtela dom, jelikoz ta nemocnice (verejna://) vypadala priserne, ze jsem se bala, abych tam jest neco nechytla:)) jenomze moje touha jit domu nic neznamenala, pac se tam pripletli policajti a ti uz me nenechali jit.. takze jsme jeli na policejni stanici, kde bylo cca 10 ruznejch typku, jeden delal zapis, psal rychlosti blesku.. asi v zivote neslysel o psani deseti prsty, natoz trema!! no des:) to uz bylo nejak kolem jedne hodiny v noci, my vsichni mrtvi, moje jediny prani jit domu a nechat me bejt.. zase nebylo vyslyseno:)) jelik jsme na dalsi policejni stanici, kde jsme meli sestavit profil podezreleho. Luxusni programek na vytvareni obliceju podezrelych! tak jsme tam stravili dalsi hodinu, nez ty jejich ksichty vypadaly verohodne. A hura domu!!! Je pravda, ze se mi ty prasky hodne hodily na usnuti:))

V nedeli dopoledne policajti volali, jestli muzu dojit na jinou policejni stanici upresnit jeste dalsi detaily. Pry jenom na chvilku... Tak jsme se po trech hodinach vratili s tim, ze jsem jim tam ZNOVA vypravela vsechno, ZNOVA si opisovali a zapisovali veskere moje udaje... s tim, ze kdyz v utery odlitam (ano, uz jsem se videla zpatky, kde kazdeho kolemjdouciho nepodezrivam, ze mi chce udelat jizvu Harryho Pottera na cele), tak mam v pondeli v 9h30 dojit na policejni stanici (opet jinou!!), kde budu identifikovat podezrele. CSI hadr:)

Kdyz jsem sla v pondeli na policii, tak se me ZASE vyptavali na to co se stalo, delali dalsi zapis, zNOVA si opisovali moje udaje... zadnej centralni registr nebo databaze zaznamu neexistuje:/ Z 15 minutoveho identifikovani se stalo dlouhe dohadovani, jelikoz prej meli moc podezrelych, z myho obleceni se jim podarilo ziskat DNA jednoho z tech idiotu, ale prej nemuzou testovat vsechny cico... Byli na me trochu nastvani, ze jedu domu a trochu jim marim vysetrovani, ale ja uz fakt nemohla....

Nejvetsi problem nastal, kdyz jsem po nich chtela kopii papiru co jsem jim podepisovala jako vypoved a zaznam z nemocnice, aby moji doktori popripade vedeli. Ale neeeee, pripad neni uzavren, tak nic nedostanu. Zabit. To jsem se hodne kroutila, ze chci papir, kterej dokaze, ze jsem to nahlasila na policii a ze jsem byla u doktora, kdyby pak neco. Nastesti jsem mela s sebou kamarady a tunisky AIESECare, kteri to vsechno vyhadali:) Takze jsme kolem polediho jeli do nemocnice pro ten zapis ze soboty. Jenomze ti osetrujici lekari (studenti mediciny!!) tam nebyli, tak mi to nikdo nemuze dat a navic nemam zadny legalni narok ten papi mit. Tak me vysetrili ( bleeee) a ze at od policie doneseme papir, ze mi to muzou dat. Hm, OK, jedeme na policii. Pres cele mesto, kdyz zrovna byly nejaky dalsi manifestace vsude kolem centra, takze zacpy a nemoznost s epradne neco dostat:/ Na policii uz o nas vedeli, tak jsme po pulhodce odchazeli s papirem jako doklad pro me (v arabstine, super, ale je to!!) a dalsim papirem, at mi vydaji papir v nemocnici. Jedem tu samou silenou trasu zpatky (v mini aute, kde nas je 6 a klimatizace nezvlada kvuli vedru). V nemocnici uz bohuzel nebyli ti doktori, kteri me predtim vysetrovali, timpadem mi potvrzeni nikdo nemuze vydat a podepsat, aby z toho nemeli problemy.. Po dalsim dohadovani, ze me teda pujdou vysetrit znova (potreti!!) a konec. Tak zase vsechno hnusny vysetreni.. apak se se mnou doktor loucil slovy - tak se zitra rano stavte na sekretariat... jsem myslela, ze me omejou... tak dalsi kolo dohadovani a pam doktor to sel prepsat sam a po chvili sjem dostala krasnou obalku s popisem veskerych skrabancu a modrin na tele, tentokrat ve francouzstine!!

V pul pate!! jsme se konecne z teto priserne slamastiky dostala totalne hladova a bez vody na byt (tak jsem si konecne zkusila napul ramadan, klobouk dolu pred vsema, co to poctive drzi!!!).

Mezitim jsem volala na ceskou ambasadu, co oni s tim muzou delat, tak jediny, s kym jsem mluvila je stazista, co tam je 2 mesice, jelikoz zbytek ambasady ma volno, tak jim mam nascanovat papiry a oni se budou snazit tlacit na uzavreni pripadu....

Holky na byte pripravili krasnou obedo/veceri, tak jsme se na to okamzite hladove vrhli a kecali a kecali a kecali:)

V noci jsem se sla konecne balit, tak vsichni sedeli u me v pokoji a kecali jsme dal pri mym baleni a pak teda jakoze 3 hodiny pred vstavanim na letdlo jsme sli spat:)

Na letiste jsme dorazili akorat, lidi mraky, prepazky trosku nestihaly:/ ani jsme se nestihli pordne rozloucit, slzy jsme ale stihli:) a mela jsem pul hodiny na to projit pasovou kontrolou a kontrolou zavazadel, coz v tomto poctu turistu a absolutne neodpovidajicimu poctu pracujich lidi znamenalo, ze jsem k odletove brane dobehla 10 minut po casu odletu.. a presto jsem jeste stala ve fronte lidi, co se cpou do letadla, takze i cas odletu letadla je v tunisku silne orientacni:D

no, ted sedim ve Vidni na letisti, cekam na Studenta do Prahy, kde na me budou vecer cekat rodice a ctu si vzkazy od spolubydlicich a brecim jak mala holka, jelikoz kdyz pominu tento posledni incident, tak to bylo naprosto bajecny a s lidma kolem jsme si neskutecne sedli a ... opravdu to byla life changing experience, na kterou nikdy nezapomenu...

Ramadan kereem i pro nas

Ramadan kereem aneb stedry ramadan. Co se tyce jidla urcite. A dolehlo to i na nas, co ramadan poctive nedrzi:)

Na vcerejsi vecer jsme byli domluveni, ze kamaradova mamka pro nas navari, my se postarame o salaty, zeleninu, ovoce, dezerty a dame si vecer do nosu. Plan super, ale! Spolubydlici Mohamed nebyl poradne doma, takze o teto domluve nevedel, kdyz se vcera vratil, byl unaveny, tak ani nesel do prace, prospal se.. a ze nemel co delat, tak se rozhodl, ze pro nas pripravi egyptsky ladeny obed:) Ja jsem se v pul treti vratila hladova z prace a kdyz jsem videla jakt o krasne vypada a jestli lip voni, rozhodla jsem se pockat, az to bude hotove. Coz na tom nasem jednom varici znamena za dalsi dve hodiny. K jidlu jsme se hladovi dostali pred patou, luxusne jsme se najedli, fakt vyborne kombinace cesneku a limetek, a dalsich veci co nevim co poradne byly:) Prejedeny jsme si sli lehnout a blizila se sesta hodina a volal nam kamarad, jestli mame poradny hlad a nachystane na vecer.. no, tak jsme trosky prikraslili pravdu, ze hlad mame, tesime se a na vecer prave chystame...

Timpadem jsem vstala z postele, vzbudila ostatni a donutila je jit se mnou neco koupit. Nenakoupili jsme toho moc, vsichni este prejedeny:) Vecer nachystano, jidlo na stole. A zase krasne vonelo!! Mamka nam pripravila typicke tuniske bricks (neco syroveho zapecene v necem psenicnem), kafteji (zeleninovy mix s orestovanymi jatry) a tuniske lasagne - hooooooodneeeeee palive s extra porci harissy (chilli paprikova pasta). Prestoze nase relativne scvrkle zaludky byly plne, na tuhle nadhery se jeste premohli a po chvili jsme vsichni odpadli jak koule. Chudak Malek (tuniskej kamos) se divil, ze moc nejime.. jsme mu nemohli rict o Mohamedove obede ve vecernich hodinach, to by chudak nerozdejchal a my se citili neskutecne trapne:((

No, kazdopadne zaver byl takovy, ze nas jeho mamka na priste pozvala k nim domu, ze uz ma vymyslene co pro nas bude varit, tak se mame tesit:) Co se stedrosti tyce, jsou Tunisane machri.. ne jenom ohledne jidla, ale pomoci, kdyz je potreba nekam odvest, neco udelat.. s radosti!! jenom jim to nekdy trosku trva:))

Volny vikend, vyplata v kapse - vylet do Bizerte :)

Sice jsme rikaly, ze s cestovanim po Tunisku pockame na konec ramadanu a hlavne na zari, az nebude takove vedro, presto nas prepadla touha objevovat. V sobotu jsme se vydali smer sever, temer nejsevernejsi misto Tuniska - Bizerte a Cap Blanc.

Vyrazili jsme v 8 hodin na

louage. Louage je hromadne taxi, ktere funguje temer ve vsech mestech, minibusy, ktere jedou v okamzik, kdy je plno, tudiz zadny jizdni rad (kterej stejne neexistuje vubec nikde v Tunisku). Dorazili jsme do stanice Bab Alioua v centru mesta, suverene jdeme zjistovat odk

ud to jede... a panove nas vykazou pryc, jelikoz do Bizerte se pry jezdi od nekud jinud. Prvni prekvapeni dnesniho dne. Tak nas taxi dovezl na spravne misto, ktere jsme pak zjistili je primo u nas ve ctvrti, takze jsme rano nemuseli 45 minut travit v taxiku jak trotli:))

Meli jsme stesti, posledni dve mista, tak jsme hned vyrazili. V pul desate jsme byli na miste s cilem projit centrum mesta, dojit az na sever (cca 7 km z centra), uvelebit se na plazi, projeit se cestou zpatky a vecer se vratit.

Mesto bylo moc krasne, rikali nam, ze turisticke.. skoro bych rekla, ze jsme byli jedini turisti siroko daleko. Prosli jsme si medinu, pristav stary 3 000 let!!!!!! a mistni trhy.

Jelikoz jsme si mysleli, ze je toto misto mimo Tunis vice konzervativni a tudiz dodrzujici

ramadan, az do 12 hod jsme se bali vytahnout flasku s pitim i jidlo:) nakonec uz

jsme byli na aleji vedouci podel plaze na sever, nikde nikdo, tak jsme si na chodniku rozlozili deku a tajny bufet s vyhledem na plaz. Auta jedouci kolem se mohla utroubit a motorkari hlavy ukroutit, my se nemohli vynadivat na volne se potulujici velbloudy na plazi. Lidi jdouci kolem nas nam prali dobrou chut (tomu uz rozumime!!!), takze asi v pohode.

Vydali jsme se dal na cestu, uz nam zacinalo byt horko, ja uz citila spalena zada a frnak, ale co, prece zvladnem, ne? Zeptali jsme se panu sedicich pod pristreskem, jestli jdeme spravne na sever, pry ano..a vydesili se, ze pry to je pesky daleko (4km jeste!!) a dali se s nama do reci. Po chvili jsme narazili na promen

adu primo na mori a zacali delat fotky jak silene. Kdyz jsme chteli pokracovat, narazili jsme na jednoho z tech chlapiku z pristresku, jak na nas ceka a ze nas doveze na sever, at nemusime chodit.. to urcite!! :)

Kdyz uz jsme dorazili na sever, jedine co jsme chteli bylo prevlict se do plav

ek a konecne do more, vedroooooooo. Jenomze zrada, prevlikarny se tady nevedou. Zeptali

jsme se chlapiku, co stali vedle, jestli jsou nekde blizko zachody nebo neco na prevleceni.. Prej ne, ale muzem vyuzit jejich auto.. jasneeee!!! nakonec pro nas premluvili chlapika z palmoveho obc

ers

tvovaciho stanku, at nas necha prevlict ram, tak hura. No, pak uz se od nas neodlepili.. ze pry jsme hrozne sympaticke a urcite vyuzijeme panskou spolecnost, aby nas nikdo neobtezoval (halooo, a oni

jsou co jako?!) a ze nam chteji ukazat to nejlepsi z Tuniska. Doslova se od nas neodlepili, vypraveli jak jsou tady na dovolene, jinak pracujou v Nemecku a v Dubaji, od dob co jsou tady poradne s holkama nemluvili a jak je hrozne tezke byt tady s nama, protoze je ramadan a oni se na nas nemuzou koukat zadnym zadoucim pohledem a ani na nic pomyslet a to je tak hroooozne tezke. No, pak nas chteli vzit na veceri, projizdku autem, dovezt nas zpatky do Tunisu, koupit letenku do Dubaje, setkat se s nama v Nemecku atd..

na(ne)stesti uz jsme citili, jak se nam pali kuze na tele, nechali jsme se dovezt na louage odkud jsme vyrazili zpatky. Spalene jak rajcata jsme si dali ledovou sprchu, ktera po chvili byla zase tepla, jelikoz nase spalene telo se stalo prutokovym ohrivacem. O tom jak se nam priserne spalo v noci navic kdyz se zase teploty vysplhaly pres 40 s mirnym vetrikem ze sahary ani psat nemusim:)

Horko nehorko aneb sportem k dehydrataci

Po mesici co jsem tady jsem se rozhodla, ze se zacnu hybat (haha, ja vim!!!). Nektere spolubydly chodi do posilky, coz se me z financnich duvodu vyhlo, jelikoz tady funguje system pouze mesicniho a trimesicniho predplatneho, zadne jednorazove vstupne, a 3 mesice jsou v prepoctu za 2500kc, coz mnou malem svihlo. Vedro samo o sobe navic k zadnym sportovnim aktivitam nevybizi a okoli bytu jakbysmet - baraky, baraky, silnice, odpadky, baraky, silnice, skladka... nejblizsi park pul hodiny cesty po silnici prvni tridy:)

Jenomze!!!!! jak zacal ramadan, najednou se vsechny ulice vyprazdnily. Doslova!!! V pul osme vecer venku nikoho neni sance potkat, vsichni jsou zalezli doma, jelikoz konci pust a vsihni pospolu krasne veceri. To mi dodalo motivaci k tomu se navlect so botasek, kalhot a trika a vyrazit na silnice v okoli a neriskovat obecenstvo, kdyz mi z obliceje odkapava pot:)

Venku se nam v prumeru dari behat/chodit neco pres hodinku a dokonce jsme se uz ponaucili, ze je opravdu nutne si s sebou brat lahev vody!! :) Clovek by rekl, ze uz je vecer (v tu dobu se akorat stmiva), ze to bude v pohode, ale chyba! Po hodine lehkeho joggingu se nam najednou spolubydla vytratila, tak jsme na ni chvilku cekali, furt nikde.. Sli jsme zpatky po ceste a videli jsme ji jak temer v mrakotach omdliva na obrubniku. Sebrali jsme se a hned ji dotahli domu. Cestu z ni vypadlo, ze se dneska snazila drzet ramadat (takze nic nepila) a v okamzik, kdy se muze pit jsme se vydali ven, takze si stihla dat tak sklenicku vody... No, co dodat, prej si myslela, ze uz je na to vedro zvykla...

Ramadan naruby.. u nas v praci rozhodne

Ramadan.. tolik ocekavany mesic, tolik pribehu kolem toho, tolik zvedavosti.. Obavy z toho, ze si nosim do prace jidlo, tajne jim a pak z toho mam vycitky... jsou tatam...

Nejvic lidi drzelo ramadan prvni den. Dalsi den najednou pulka lidi zacala kaslat, mit cukrovku, zaludecni problemy, zakazano doktorem drzet ramadan atd. Z cehoz logicky plyne, ze kdyz je clovek nejak nemocny nebo indisponovany, ramadan se ho netyka. Takze se vesele kouri, pije, ji...Na ulici verejne nikdo, samozrejme, ale u nas v praci.. Je nas tady 6 vcetne me.. dnes drzi ramadan pouze jedna. V praci mych spolubydlicich se pry vsichni poctive posti, ale uz se nasli i taci, kteri se tvari, jak drzi ramadanovou partu, ale jako jedini maji plno energie pres den...

Dnes pred polednem se u me stavil sef, mel zvlastni naladu, diskutovali jsme praci, pak odesel. OK. Po chvili byl vedle v kuchynce, kouknul na me, ukazal at jdu za nim. Ja vydesena co jsem provedla. V kuchynce mel sef a jeste druhej typek udelany bufet, ke kteremu me prave pozvali:) Bagety, syry, salam, cola.. zavreni v kuchynce jsme se ladovali opreni o kuchynskou linku, potajmu, aby nas nikdo nevidel.. prekvapive prisla ta jedna holcina co se posti a sklidili jsme hodne odmitave reakce:(

O nejakou chvili pozdeji, ze pry jdeme na kafe. Muj prekvapeny vyraz byl brzy vysvetlen. Vzhledem k tomu, ze je veskere obcerstveni pres den zavrene, jedine co kafe chtivym sefuů zbyva je Sheraton. No tak jsme jeli do Sheratonu, jen tak, dat si kafe. Netusim kolik to muze stat, ale asi dost, jelikoz i muj rozhazovacny sef, ktery si pravidelne dava tak 3 kafe si tady dava pouze jedno. Zajimave je, ze je tady plno, ocividne se nejedna jenom o hosty hotelu, jelikoz se vsichni z osazenstva hodne dobre znaji a vykladaji si:)

Sef vypravel, jak u nej v peticlenne rodine jedine jeho manzelka drzi ramadan, ostatni normalne jedi a kouri... tak jsem si rikala, jaky je smysl mit ramadan jako svaty postni mesic, kdyz si spousta lidi hleda vymluvy a pustu se vyhyba..

Presto musim rict, ze je hrozne hezke, ze vsichni dodrzuji vecerni cast ramadanu, kdy konci pust a vsichni se vecer sejdou u vecere. Doslova vsichni, na ulici neni videt ani auto, cloveka, nikoho. Cela rodina a pribuzni a znami se schazi, navzajem se vsichni pozyvaji, takze mame kazdy ruzna pozvani od pratel na ramadonovou veceri k nim do rodiny. Takze v tydnu jedeme do Hammametu, o vikedu do Sousse. Lidi jsou extremne mili a pohostinni a radi se podeli a pozvou.

Stezujeme si, kdyz vlastne nemame na co?!

Co se tyce naseho bytu, povidani by vydalo na knizku. Kdyz uz jsme ho na zacatku cervence predelali na bydlitelne prostredi a zbavili se vsudypritomnych svabu, vsichni si oddechli. Presto jsme satle meli problemy s lednickou co nedovira a timpadem se kazi jedlo, odpady, ktere neodtykaji, zachod, ktery protyka atd.. Urgujeme majitele bytu, aby s tim neco delal, kdyz uz mu platime takovej najem.. V Tunisku je vsechno neskutecne pomale, hlavne prace, za kterou nejsou penize. Tak se stalo, ze v okamziku, co k nam do bytu nastehovali sestou osobu, ktera nemela kde spat poradne, jsme na ne zacali tlacit..

Do naseho bytu prijizdeji stazisti ze 3 pobocek. Zde je kamen urazu v komunikaci, jelikoz dve pobocky si zapomely rict, ze zhruba ve stejnou dobu k nam nastehuji sveho stazistu. Nejdriv prijel Mohammed, kluk z Egypta. Logicky jsem se ja prestehovala do druheho pokoje a svuj pokoj, kde jsem dosud byla sama, prenechala Mohammedovi. Mame 3 pokoje na spani, dva, kde jsme po dvou holkach + treti s Mohammedem. Par dni na to, ze prijede Ikram z Maroka. My na to, ze nema kde spat.. nikdo neresi. Ikram prijede na byt, ja jsem byla pryc, prijdu na byt, spousta lidi kolem, naprosta vetsina s nastvanym vyrazem, moje postel prestehovana k Mohammedovi do pokoje.. ze pry mam spat na jedne posteli s Mayou, moji spolubydlou, jelikoz ona mela sirsi postel (prolezenou v prostred, tudiz pokud tam spi dva lidi, oba padaji doprostred).

Slibili nam, ze dalsi den donesou postel. OK, bezesna noc za mnou. Dalsi den ze nam donesou jenom matraci, jelikoz nemaji auto na prevezeni postele. OK, neva, hlavne to sem dovezte! Odpoledne se zastupci dvou pobocek sesli u nas na byte, aby prodiskutovali situaci. Prisli, pozdravili, sedli si, nas ignorovali. Kdyz jsem sedela u nich a snazila se z arabstiny nco pohytit, zapojit do rozhovoru, rekli, ze resi, a pokracovali v arabstine. Pak ze pujdou pryc, ze Ikram dneska pujde spat k jednomu z nich a zitra snad postel donesou. Velice dlouhodobe reseni, kdyz vsichni rano vstavame ve stejnou dobu a vsichni potrebujou sprchu! Na odchodu jsem je zatahla ukazat problemy s lednickou a odpadama, citili se urazeni, ze to musi resit (pritom jim to mlatime o hlavu uz 3 tydny). Lednicku resi tim, ze ji zepredu podlozi, aby se dvere zaviraly svoji vahou! Odpady vyresili chlapsky, odsroubovali a vycistili. U toho furt arabsky neco nadavali, Mohammed, ktery jim rozumi, pak rikal, ze nas proklinali, proc po nich porad neco chceme!!! - Zabit:) Jelikoz tady se vsechno resi az v okamziku, kdy problem uz nejde odklozit.. a hlavne v arabstine, o nas bez nas.

Tato historka zpusobila zvlastne neprijemnou atmosferu u nas na byte. Navic k nam na noc mela prijet stazistka ze Sfaxu, co dalsi den rano letela pryc a nestihla by rano dojet. Kdyz nam vypravela svoje zazitky s bydlenim a praxi, kterou mela mit, rikali jsme si, ze si vlastne zijeme jako kralove.

Roxana mela stravit mesic na pobocce ve Sfaxu a spolu s dalsimi stazisty pracovat na programu o osvete ohledne HIV/AIDS. Bydlela na byte 2+1 s dalsimi 9 stazisti a nefungoval jim vubec zachod. Byt byl naproti univerzite, takze pry na internet a zachod chodili tam. Jejich postele byly matrace polozene na zemi a skrine byly jejich vlastni kufry. Ohledne staze - zadna se nekonala poradne. Byli pry na dvou skolach a meli dve prezentace, z cehoz jedna byla skolka, kde nejdriv dobu cekali, az se deti vzbudi a pak naji.. nacez zjistili, ze jim vubec nerozumi v anglictine, tak odesli. To byl ve zkratce pribeh Roxany, ktery nas chvilema rozesmal, chvilema rozbrecel, ale donutil nas uvazovat nad tim jak my se mame dobre a co jsou vlastne veci, co mame pozadovat a co mame nechat byt a neresit.. Ve Sfaxu nikdo neplatil za najem.. my platime castku co normalni Tunisani, at tady zijeme ve dvou nebo v 6 lidech...

Ramadan zacal, vsichni sili

O Ramadanu jsme sliseli od zacatku naseho pobytu, neskutecne pribehy o tom jak se cely den vsichni posti, zadna voda, jidlo, cigarety.. navic v tomto vedru!!

Tyden pred Ramadanem byly vsechny obchody vykoupeny. Lidi nakupovali zasoby jidla a piti, jelikoz tento mesic je typicky tim, ze jakmile se postite pres den, vecer a v noci zacinaji ty prave hody, travite cas vecere spolu s rodinou, navstevujete se s pribuznymi, prateli. Spousta mladych Tunisanu se chvastala, ze Ramadan dodrzovat nebudou a nebo ze budou drzet, jenom budou porad kourit a pit. V cem je pak smysl nejist, kdyz uz ostatni je poruseno? Zajimave je, ze jeden z techto lidi se hned prvni den Ramadanu poctive postil. Poznali jsme to tak, ze k nam neprisel s cigaretou v ruce a byl neskutecne nervozni a jedine mene lichotive slovo zpusobilo jeho vybuch. Pak se chvili uklidnoval a byl zase v pohode.. protoze vedel, ze za hodinu uslysi chlapika z mesity a bude se moct napit vody.

Ramadan ovsem znamena i zkraceni pracovni dobu pro uplne vsechny, vcetne tech, co dosud nemeli letni pracovni dobu jako ja:) tzn., ze ted cely Tunis konci a zacina ve stejnou dobu. Coz ve sve podstate znamena to, ze se v jednu dobu na ulici pohybuje vicel idi, ze v obchodech je vice lidi a ze moje navsteva Monoprix, ktera pravidelne zabirala 10 minut nyni znamena pul hodiny navic stravene ve fronte s nakupem poslednich zbytku potravin.

Ja jsem se na ramadan nedala, mozna zkusim pozdeji, az nebude takove vedro. Stacilo, ze jsem si jednou zapomela lahev s vodou do prace a cestou jsem sebou malem svihla:/ V praci se me ptali, jestli ramadan drzim, ja na to ze ne - nejsem muslim. Hned velke pohorseni a ze se pry taky musim postit nebo to alespon zkusit atd. Se slovy, ze to chci zkusit jsem odesla schovat vodu na stole u sebe v kancelari. Sice ramadan nedrzime, ale snazime se maximalne respektovat mistni, ze pred nimi nejime, jidlo nemame nikde vystavene, uz mam i vodu schovanou:)

Horsi je situace na byte. Je nas tam 6, z toho dva co ramadan drzi. Dohodli jsme se, ze se nebudeme nijak omezovat, prece jenom je to nas byt, ktery s Tuniskem ma maloco spolecneho, jelikoz je neskutecne mezinarodni. Po praci jsme se normalne vsichni sesli u stolu, 4 obedy, 2 bez niceho. Az na to, ze obe holciny stravily odpoledne tim, ze varily a chystaly si salaty a testoviny na veceri. V tu chvili jsem neskutecne obdivovala jejich vuli to jidlo po priprave schovat a ani se ho nedotknout!! Jedna holcina rikala, ze hlad neni tak hrozny, ale zizen! Ze nemuze ani poradne mluvit, jak se ji lepi jazyk na patro.

Nejlepsi byly posleni minuty, kdy obe slecny napjate cekaly pred svym talirem, vedly radoy nezavaznou konverzaci a cekaly, az se ozve mesita s oznamenim o ukonceni dnesniho pustu. V jednu chvili uz holky mely slysiny, ale to prave oznameni bylo hodne slysitelne a hoooodne dlouhe!! Bohuzel, holky toho moc nesnedly, jelikoz si zaludky zaplnily veskerou vodou a colou co pily asi pul hodiny:)

Volne pondeli, zatazeno --> vylet do Mediny mesta

Pondeli byl prvni den, kdy bylo temer cely den zatazeno. Navic v kombinaci s volnem.. nic lepsiho si clovek nemohl ani prat!!!

Vyrazili jsme tedy do centra mesta, podivat se na nejaky ten trh, zjistit, jestli jsou budouvy stale odratovane od revoluce a podivat se tam, kde tepe zivot:)

Bylo nas pet, taxik byl malej, ale tady to nicemu nevadi, zvladli jsme to!! Dojeli jsme na namesti 14.ledna 2011, coz pro me bylo fascinujici videt, jelikoz tady se odehravala revoluce v lednu a uz nekolikk tydnu po revoluci, se namesti oficialne prejmenovalo podle data revoluce. Cestou k medine (nesjstarsi cast mesta, znama hlavne svym trhem a turistickym prodavanim vseho) jsme mijeli nekolik budou oblezenych policisty a ostnatymi draty. Pred budouvou francouzske ambasady jsou dokonce stale jeste tanky a policajti s puskama v pozoru.

Navic jsme potkali mnozstvi ruznorodych prodejcu od cigaret, pres bryle, boty az po kaktusove necojako ovoce. Bylo nam vysvetleno, ze tito prodejci jsou velice nemile vnimani mistnimi obyvateli, jelikoz tim, ze jsou pred medinou berou potencionamni zakaznikum obchodnim prave v medine. v medine plati tvrde za pronajem, pred medinou neplati nic.. jenomze.. revoluce, nikdo nemuze nikomu nic zakazat ani vycitat, ted se muze temer vsechno..

Stejne tak jako kdyz se dojde na prostranstvi mediny. Ja si pamatuju, ze tady byli bontanky, kde jsme se osvezovali, nyni je tento prostor zastaveny krabicema jakozto prodejnimi pulty, hnout se neda nikde nic.

Vesmes jsme vsichni byli obleceni prijatelne, ne jako nektere turistky s kratasama a sotkama. Jenomze nase evropsky vypadajici vlasy a obliceje nas presto prozradili a brzo se nas ujali panove, co se nas snazili zatahnout do svych obchodu, ukazat nam nejkrasnejsi vyhlet v medine (pak za to chtel platit, tesne pred vstupem na strechu, i kdyz celou dobu co nas tahat ulickama vsude mozne tvrdil, ze neeeeeee). Presto jsme se diky nasi asimilaci s prostredim vyhli vecnemu pokrikovani mistnich, coz se neda rict o krataskovitych turiskach. Chudery byly po prvnich par krocich vytocene a nepricetne, nadavaly na Tunisko a Tunisany... Jojo, to je tak kdyz cesi jedou na dovolenou a netusi presne kam.. a pak se divili, ze ja jim rozumim, jsem z Cech a v lete jsem oblecena v dlouhych cernych kalhotech a sedem tricku.. clovek se holt rychle uci a prizpusobuje prostredi, kde zije...

Na plazi jako doma

Tento vikend byl luxusni, jelikoz i pondeli bylo volne:)) (statni svatek!). Sobotu jsme krasne proflakali, spali, nakupovali, varili si, kecali s kamosema.. a v nedeli vyrazili na plaz. Bohuzel, ceska predstava toho, ze dojedeme k vode, na plazi roztahnu deku, na ni lehnu a stridave travim cas na dece nebo ve vode.. je uplne mylna u mistni tuniske mladeze..

Ve 12 hod jsme dorazili do Hammametu, do jakehosi plazoveho klubu Pinna Beach, kde jsme se museli najit na seznamu rezervovanych hostu!!! Dobu jsme u vchodu stali jako trubky, nic nechapajici a panove zvucne a hlucne gestikulujice ignorovali nase dotazy : Co se deje?!. Pak jsme zjistili, ze se snazili vyjednat dalsi mista pro 4 kamose, z 12 na 16. Jsem myslela, ze me streli, kdyz vezmu v potaz, ze ten kus plaze osazeny stolky a zidlemi je prazdny a presto se musi delat minimalne 3 dny dopredu rezervace:/

Navic jsme prijeli v takovou blbou dobu, ze bylo poledne, meli jsme hlad, zizen.. jenomze mili hlidaci vsechno pripravene jidlo z nasich batohu vyhazeli. coz me docela nastvalo, jelikoz je konec mesice a ja jsem bez penez, peclive jsem si pripravovala ten obed a ted si budu muset neco predrazeneho koupit tady. Aspon se mi povedlo propasovat hroznove vino, tak jsme prezili na ovocne mise za 260kc (meloun, bily meloun, brosev, cena v Monoprix zhruba 35kc!!). Vodu jsme meli jedinou 1.5L lahev pro 5 lidi.. za 70 kc, no nekup to!!! A ta moje flaska za 2kc lezela v odpadaku:/

Nakonec jsme se prece jenom dostali na tu vysnenou plaz, dokonce nam dali lehatka s mekkou matraci!! :), a konecne zacal vikend. Plaz krasna, voda slana, pohodicka. Sprchy meli nejblizsi na vedlejsi plazi, tak jsme se tam propasovali decentne.. a pri cekani na sprchu (resp; tech nekolik kapek tekoucich ruznymi smery) jsem zazila sok v podobne lidi mluvicich cesky!!! a hodne lidi!!! decentne jsem zachovala oblicej mistniho obyvatele (byla jsem opalenejsi jak oni!!!) a ze zvedavosti se sla podivat do hoteloveho arealu.. a nemohla jsem verit vlastnich ocim.. ze jsem to znala:) Byl to totiz hotel, kde jsme s nasima byli pred par lety na dovolene. Dokonce vsichni stale meli svitive zlute pasky All inclusive, ktere mame doma jeste na pamatku. V tu chvili jsem zalitovala, ze jsem ho nemela s sebou, mohla jsem si dojit pro piti a netrpet tou predrazenou vodou!! Jedina vec se tam za celou dobu nezmenila, vsechno pro starem.. mozna jenom, ze ten jediny zachod na plazi, co byl pro hotelove navstevniky ma ted zvysenou kapacitu i pro navstevniky naseho plazoveho klubu...

Mame noveho spolubydliciho!!

Po mesici krasneho zivota ve ctyrech u nas na byte jsme konecne dostaly noveho spolubydliciho! Nase cesko-nemecko-argentinsko-americke rady rozsiril Mohammed z Egypta.

Nas zivot se nam libil, presto jsme od AIESECaru kazdou chvili slyseli, ze k nam na byt prijede bydlet holcina z Madarska, nic, pak Srbsko, nic, Indie, nic, Chorvatsko.. a zase nic.. jelikoz tyto informace o nasich budoucich spolubydlicich prisla ve fazi, kdy jeste nebylo nic potvrzeneho.. takze nase pripravy a nadeje vzdycky pohasly. Az nyni:)

Mohammed mel dorazit o pulnoci v sobotu v noci. Jelikoz jsem byla kontaktni osoba u nas na byte, nevadilo mi cekat:) pak jsem se od Caro, spolubydly dozvedela, ze letadlo ma zpozdeni a Mo dorazi ve 3 hodiny na tetiste.. hmm, pak mi volal Amine, at je dojdu do mesta vyzvednout ve 3h15, ze by to meli stihnout a ze mi zavola. OK; tedka uz jdu spat, budik na 3h15 (budou mit stejne zpozdeni).. Budik zvonil, ja stejne poradne nespala jak jsem se bala, abych nezaspala.. Amine volal ve 4h15!!! tak jsem se sla prevlect a v noci, uplne tme jsem sla kousek do mesta, asi 8 minut, ale hodne dlouhych minut!! Jedine auto v okoli, takze pohoda.

Chudak Mohammed nemel zadne rozmenene penize a nas nikoho nenapadlo tohle resit, tak sem dalsi den pesky (nemel na taxika:/) az na letiste.. 4 hodiny cesty.. cos autem, bez provozu a tuniskym stylem rizeni je za 10 minut.. a prej ani nemel nic k piti, jelikoz nakupovat nemohl a od nas si nechtel bez dovoleni brat..

Prepadly nas chute.. na palacinky!!

Uz tyden mluvime o tom, jak bysme si daly vyborne palacinky s nutelou.. a dneska jsme konecne prestaly jenom mluvit!!! Nakoupily jsme mouku 1kg za 7 kc, mliko za 14 kc, vejce mame doma a nutelu za 90kc nahradila tuniska verze nutely za 45 kc. palacinek mame mnoho, nutela jeste zbyla, vsichni se najedli a jeste nam zbylo na snidani a na veceri a na snidani a mozna i na veceri.

Velice prijemne bylo travit cas v kuchyni na skype s Jirikem!!! P.S. pocitac je schovany za mnou na kuchynske lince:))

Nova zavislost, melouny a plaz.

Vikend jsme nemohli stravit jinak nez spanim a valenim se na plazi, ze :)

Kluci nas zatahli nekam na sever, jmeno mesta si fakt nepamatu, nejak Gharth El neco.. pry je to nejkrasnejsi plaz na svete, panenska priroda, ciste more, malo lidi, atd.. no tak jsme se neskutecne naladily, natesily a vyrazili.

Cesta trvala asi hodinu, dojeli jsme do mesta, ktere snad ani nezna internet, jenom luxusni auta:) a krasnou plaz. Plaz, kde jsme vylezli byla sice plna lidi, ale opravdu krasna, more hezke, super!! Jenomze kluci tunissti ze neeee, tady nezustaneme, pujdeme po okraji mori po ceste vedle utesu asi 20 minut dal a dojdeme na tu pravou krasnou plaz!! Tak jsme sli, splavene, v zabkach v pisku :/ az jsme dorazili na misto. Neverili jsme vlastnim ocim, Tunisani kluci taky ne.. plaz byla skareda, vsude same odpadky, lahve, papiry.. no rozhodne nic panenskeho:) Rozhodli jsme se zustat, vyuzit ten maly relativne cisty placek.. Aspon jsme se jako holky (4 z 10 pritomnych) nemusely omezovat pri koupani:)

Cesta zpatky trvala tri hodiny, jelikoz dalnice byla zacpana, jako by vsichni najednou v nedeli vecer cestovali zpatky do velkomesta, jak prekvapive:)))) Mely jsme mega hlad, tak jsme se cestou stavili na pizzu a koupili si mega meloun, 18 kilo!!! s tim ze jedno kilo v prepoctu stoji 4 Kc!!! Na to, jak je tady vsechno stejne drahe nebo drazsi, domaci produkty vedou na zebricku cenove prijatelnosti. No, dneska je pondeli a vetsina melounu je snedena. V prumeru sporadame ve trech 10 kg melounu denne, to zni desne!! ale za ty prachy:))

Oproti kilu hroznoveho vina za 50kc/kg nebo bananum za 45 kc/kg.. neber to ;)

Uz nikdy vic moje cervene kalhoty!!!

Cervene kalhoty.. zdaly se idealni, vysoky pas (muzu se predklonit a nebat se pranyre na ulici), delka do pulky lytek - idelani!!! Az na tu BARVU!! V prvnich dnech meho pobytu jsem si chytre tyto kalhoty vzala na sebe s ladicimi cervenymi botickami na podpatku... nejvetsi chyba v tu doby, auta malem nabouraly a temer ani kousek cesty domu jsem nesla sama, jak se na me lepily veskery individua... ted jsem si rekla, ze kdyz jsem za pobyt tady chytila nejakou tu barvu, ze neni okamzite videt, ze jsem bila = turista, ze zvladam doterne vsudypritomne otrapy, tak ze si cervene kalhoty dnes vezmu na sebe v kombinaci s tmavym trikem a bez podpatku, ze to projde nejak, do prace a z prace, pohoda..

Jenomze!! Jakmile jsem prisla do prace (bez zadnych extra zazitku!!!) me sef popadl za ruku a ze se jdem projet.. ok... jeli jsme na jeden z projektu co ma (stavi a pak rozprodava nemovitosti).. ok, v 8 hodin, proc ne... Na stavbe jsem za nim chodila jak ocasek, pak ze pujdem na jidlo... plat tunisien.. uz jsme tam jednou byli, v soku jsem byla jeste dva dny... a ted znova.. no dobre..

Le plat tunisien se dela v takove male dire do zdi, kde maji panove udelany pult s jednotlivyma prisadama typu rajcata, olivy, brambory, okurky.... co si reknete, to vam daji na talir (rukama!!!), zalijou olivovym olejem, pridaji napul syrove vejce a je to. Dulezite je, ze se k tou ji jenom bageta a to cele rukama.. uffff. navic ve stoje, jelikoz jedine co tam je je kus pultu podel zdi a dva male barove stolky venku.

Nez sef vystal frontu vevnitr, ja cekala venku (sami chlapi vevnitr:) ) samozrejme jsem se snazila byt nenapadna, coz v cervenych kalhotech moc neslo:( videla jsem a citila jsem veskere pohledy, jeden sarsi pan dokonce chvilema zapominal kousat, jak na me civel. No, 15 min stani venku a cekani, celkove jsem v celem okoli napocitala 5 dam, co prosly kolem, zahalene v satku, dostala jsem 2 telefonni cisla :) a nahle zjistila, ze jsme ve starsi odlehlejsi ctvrti, ktera je jeste starsi, konzervativni, kde zeny travi zivot doma a odhaleny kotnik je uz temer urazejici... a ja ve svych cervenych kalhotach..

snazila jsem se vyfotit jak vypada jidlo samotne a jeho pojidani, jelikoz se mi chvilema delalo spatne, kdyz panum padaly kousky jidla od pusy a utirali se do rukavu.. a me meli za trubku, kdyz jsem si vyzadala vidlicku... (omluva za kvalitu, mobil...)

Nase prvni faux pas....

No, i kdyz se se spolubydlicima snazime sebevic o poznavani tuniske a arabske kultury, jsou stale okamziky, kdy si neuveodmime kde jsme a ze nektere veci nemusi byt uplne nejlepsi delat:)

Asi jen tak nezapomenu na jedno venkovni posezeni se sklenickou v ruce... blizilo se auto, kluci na me: Hana, vino!! no a co a udelala? tomu dotycnemu sklenicku podavala.. a pritom jsem ji mela schovat, jelikoz alkohol na verejnosti neneneneeeee. Vsechno musi byt v cernych plastovych pytlech, schovane, neviditelne... i kdyz kazdy vi uplne presne co v takovych taskach je, jelikoz na nic jineho se epouzivaji..

Dnesni pribeh neni muj, ale Caro, moji spolubydlici z Nemecka.. Jelikoz jsme se vcera nasmaly nad youtube videama Ahmeda, mrtvyho teroristy (pro neznale http://www.youtube.com/watch?v=neTsQng-70o). No a Caro nenapadlo nic jineho nez to video dneska ukazat svym kolegum (Tunisanum!!!) v praci, jelikoz o Ahmedovi pry nikdy neslyseli... smali se jenom kvuli tomu, ze se Caro smala, ale do konce pracovni doby s ni nepromuvili..

Ohledne diskuse na tema jestli jsou v Tunisku prostitutky a jak je pozname, kdyz nejsou na silnicich radsi psat nebudu...

A posledni priklad jako ponauceni... musim si davat pozor na to, o cem vyparvim, ze jsem nekde videla/slysela/zazila, ze bylo neskutecne nechutne.. Jelikoz se neco podobneho muze najednou objevit jako naprosto normalni zde v teto zemi... Se sefem jsme jeli v aute, prisla rec na prodej masa ve venkovnich stancich, zakrvacene, s mouchama vsude kolem.. Rikala jsem jak to je silene, vzdyt maso muze byt zkazene etc.. a co se nestalo, hned dalsi ulici co projizdime byla plna "stanku" s venku visicim masem sotva zabitych ovci. Nekde s hlavou, nekde bez hlavy, nekde jeste s kuzi, nekde uz bez kuze.. Nekde s hodne mouchama, nekde s malo mouchama.. tak jsem sklapla a jenom neuveritelne koukala s otevrenou pusou...

Je nas tady vic:)

Ve ctvrtek jsem mela tu cest potkat se s dalsimi stazisty v Tunisu. Jsou to 3 holceny, jedna z Maroka, druha z Taiwnu a treti z Ciny. Potkali jsme se kdyz tady byli teprve jeden den, takze jsme chapali jejich vydeseny vyraz a obavy kamkoli se vydat dal samy. Holky byly totiz velice letne a turisticky oblecene - kratasky a tilka. Pozdvyzeni pro mistni osazenstvo. My vedle nich v dlouhych cernych kalhotach a relativne zahalujicim tricku, naprosto bez povsimnuti:)

Celkove byly holky hodne vykolejene. A presne v tu chvili jsem s uvedomila kolik veci uz mam za sebou, kolik toho vim o Tunisku, zvycich, psanych a nepsanych pravidlech atd.. a stejne, kolikrat jsem jeste prekvpena a zaskocena, kdyz se neco zajimaveho/neocekavaneho stane.

Presto jsem neponaucitelna a mam rada svoje cervene kalhoty... chyba nejvetsi!!

Prazdniny v praci a vikend na plazi

Praci jsem sice dostala jinou a novou, o hodne zajimavejsi, presto pracovni nasazeni se extra nezmenilo, jelikozp razdniny vladnou Tunisku!!

Sef je typicky Tunisan v tom, ze vetsinu pracovnich zalezitosti resi na kafi. V mem pripade to znamena, ze temer kazdy den, nekdy i dvakrat denne, navstivime mistni kavarny s prijemnou klimatizaci a po rozebrani toho, jak je vedro, jaky je vyvoj politicke situace v Tunisku, se dostaneme na pracovni tema, kdy se dohodneme co budem delat dal. Ve vetsine pripadu musi sef nekam nekomu zavolat aby bylo, dalsi den se pta me, jestli uz jsem tam volala a ja prekvapena ziram na to ze jsem nejak mela volat, kdyz to mel udelat on.

Nejlepsi byla dnesni situace jako priklad zivota cizince v Tunisku.. Neco jsem po sefovi potrebovala, ptala se to s Mohamedem domluvil.. Na to se na me podoval jak na trotla, ze se prece vcera na kafi vsichni prede mnou domluvili, ze to nebude delat Mohamed, ale jeho kolegyne a ze ja mam nastarosti to zaridit... nez mi doslo o co jde, jenom jsem na nej vyvalene koukala a snazila se sesrotovat o co jde.. no a pak mi to doslo.. ano, domluvili "jsme" se tak, az na to, ze to byla ta cast konverzace, kde ja pocitala pavouky na stene, kdyz se prede mnou bavili arabsky..

a tak dto dopada neustale... stacime at v nasi pritomnosti mluvi francouzsky popr. anglicky, stejne po chvili skonci u arabstiny a pak nam stazistum vycitaji, ze se bavimej enom s nima.. az na to, at se mezi sebou bavime jakkoli, tunisani vzdy porozumi.. ne jako my:(

kazdopadne prace je tedka zajimava, neni to ze bych se strhala, resp. i kdyz si rikam o praci nebo rikam co pujdu udelat, dostane se mi odpovedi ze to mam nechat na zitra, ze dneska uz nepracujem (je teplo!! - tuniska odpoved na vsechno tykajici se prace a zivota odpoledne).

Tak jsme vyrazili o vikendu na plaz.. plaz patrici k jakemusi klubu, tzn. ne pristupna vsem:) stejne tam byl velbloud na plazi, potom kun.. a my:)

Vedro na zhebnuti.. I domorodci odmitaji pracovat

Ctyricitky na dennim poradku, bezvetri... vrazedne pocasi na to sedet v kancelari bez klimatizace..

Tunisani dokazou vest dlouhe rozhovory o tom, jake je dneska vedro a ze je normalni ze ja jako cizinec si na to musim zvykat a ze oni jsou zvykli. Presto kazde uvitani zacina slovy: Boze, to je vedro.. si trochu protireci.

Kazdopadne v Tunisku plati tzv. letni pracovni rezim. Ne jenom, ze je zkracena pracovni doba, jelikoz v tom vedru se prece neda pracovat!!! ale i produktivita je hodne nizko.

Jeden pribeh za vsechny: V patek jsem potrebovala ziskat materialy od jedne holciny, co v praci pracovala nekdy pred rokem, tak ze ji se sefem zavolame. Holcina opakovane telefon nebrala, tak se sef ptal: co ted? ja na to: jdem delat neco jineho! on na to ze neeeee, jdeme na kafe! Tak jsme se sebrali a jeste se sekretarkou sli na kafe, kde jsme stravili hodinu a pul, koupil mi pohar, tak jsem se trochu schladila.. Kdyz jsme se vratili do prace, jsem rikala, ze jdu jeste neco dodelat.. Se na me podivali jak na podivina, co blbnu.. a pry at to necham na pondeli, ze prece posledni hodinu v patek nebudu nic delat... Tak jsem si sla sednou k sobe do kanclu a pripravila si aspon ty veci na pondeli:)

Obecne Tunisani nejsou nejefektivnejsi pracovni narod, sami to o sobe tvrdi a jeste jsou na to pysni!!

Na jednu stranu jsou radi, ze nas cizince tady maji, na stranu druhou jsou z toho nervozni, jelikoz jim nabouravame pracovni moralku a dokazujeme, ze i v teple se da neco delat.

Co mi stale vrta hlavou je to, ze i kdyz tady maji takove vedro, stale chodi v dlouhych kalhotach a trikach/kosilich s dlouhymi rukavy... jelikoz nechteji aby byli tolik opaleni... achjo:)

Byt evropska zena v Tunisku?? stereotypy vladnou svetu!!

V Tunisku jsem byla kdysi davno na dovolene, o arabske kulture jsem slysela hodne veci.. ale dokud clovek nezije a nekomunikuje s domorodci, nevi o co se jedna..

Moje mega rychle baleni - behem 3 hodin vybalit kufry z Prazskeho bytu a sbalit kufr do 20!!! kg do Tuniska - se ukazalo jako mensi propadak a ukazka nedostatecne pripravy.

Podle pokynu jsem si zabalila pouze obleceni, ktere spis zahaluje nez odhaluje a je spis delsi nez kratsi. Vzhhlem k nemoznosti nakupovani tohoto typu obleceni jsem nechala doplneni garderoby az na sem. Osudova chyba!!!

Vic jak polovina meho obleceni je nevhodna, jelikoz je "barevna". Barvy v Tuisku vesmes nejsou vitane, jedine co se v pohode toleruje je cerna, hneda, seda, bila a tmave modra. Jine "barvy" pouze pritahujou nemilou pozornost.

Nejhorsi je, ze tento fakt se nevztahuje pouze na obleceni, ale i na barvy aut, ktere jezdi kolem. Vyskytuji se zde z 80% auta cerna (nechapu v tom vedru:/), 15% auta bila ( vetsinou uprchlych Lybijcu, kteri zde nejsou mpc v oblibe) a zbytek jsou prave ruzne hnede atd.. Ja za celou dobu videla JEDINE cervene auto. nakonec dalsi skupinou mimo jsou taxiky, ktere jsou krasne viditelne zlute.. a ze jich je pozehnane!

Zpatky k obleceni. I kdyz je umornz vedro, normalni obleceni znamena dlouhe tmave kalhoty rifloveho typu, tricko nebo tunika s kratkymi (pro nas stredne dlouhymi) rukavy. Podpatky se nosi docela casto, ale jakmile jsou v kombinaci se sukni nebo kratsimi kalhotami, vyvolavaji poprask.

Poprask typu troubeni od aut, vice ci mene pochlebnych nebo urazlivych poznamek na nasi osobu, az neprijemne zirani, usmevy od panu, opovrzlive pohledy od dam.. ale nikdy nic nebezpecneho!!!!

Podle rozhovoru s mladymi tunisany jsou turisti hodne vitani jelikoz se rika, ze prijeli vyzkouset tuniskou naturu na vlastni kuzi, takze i pocet sexualnich nabidek se tomu vyrovnava s druhem a barvou obleceni.

Zajimave je, ze Tunisko jako zeme, ktera o sobe tvrdi, jak je emancipovana a liberalni vuci postaveni zen ve spolecnosti, ma stale velke rozdily ve vnimani role zeny a jejiho vyjadrovani navenek.

Vetsina mladych holek satky nenosi, naopak v lepsich ctvrtich jsou videt i modely, ktere clovek v lete u nas vidi normalne - tilka, topy, sukne, saty... ale nikdy minisukne!!!

Pak je tady druha skupina zen, ktere nosi satkem zahalene vlasy, ale zbytek obleceni je vicemene moderni zalezitost, dokonce i barvy jsou povolene!!! napr. vyblita zelena:)

No a posledni cast zen, zahalene od hlavy k pate, nic jineho nez cerna maximalne v kombinaci s bilou. V Tunisku zeny zakryvaji pouze vlasy, oblicej je videt cely. Na jihu jsme se setkali i s verzi burka, neboli ze jsou videt pouze oci. Minuly tyden jsem se v obchodnim centru v Tunisu setkala s nejvic advanced verzi, kdy zenska mela zahaleny cely oblicej.. nechapu, jak neco videla, ale normalne hlidala deti, bavila se s lidmi kolem.. v tu dobu jsem to byla ja, kdo ziral jak padly z visne.

Podle vysvetleni to, jestli zeny nosi satek je jejich rozhodnuti v okamziku, kdy prijmou za sve 100% islamskou viru. Od toho okaziku uz ho sundat nemusi. Presto neplati, ze holky co satek nenosi jsou neverici. Naopak, je zde 10% vericich praktikujicich a 100% verich. Minuly rezim za Bourghiby dokonce zakazoval noseni satku na verejnosti..

Kazdopadne bych nechtela byt zena v arabske spolecnosti, zavisla na muzich, chodila v jejich doprovodu na plaz, abych nebyla povazovana za lehce dostupnou spolecnici, cekala vedle nich ve fronte na alkohol, jelikoz ja ho kupovat nemuzu, abychj nepohorsila okoli a hlavne... byla v lete, v nejvetsich parakach zahalena od hlavy k pate, kdyz chlapi vedle me muzou mit kratasy a normalni tricko... Miluju Evropu!!

Desinfekce bytu alias chceme zit jako lidi!!

Urcite jste postrehli veskere pribehy tykajici se bytu a nasich milych vsudypritomnych milacku svabu... pokud se vam tyto pribehy libily, musim vas sklamat, je jim KONEC!!!

Vcera probehla totalni dezinfikace bytu, chemie je citit jeste ted uplne vsude, vsechno je krasne a ciste, vyhazeli jsme stare veci po nasich predchudcich, vsechno umyli, vydezinfikovali...

Clovek by netusil, ze se dokaze prestat stitit tech rychle behajicich potvor a ze v nich nakonec najde krasne zalibeni... kdyz umiraji!!

Pracovni nasazeni nam vydrzelo do uplneho vecera, kdy jsme si s neskutecnou ulevou vsichni sedli do nove ziskaneho salonku a dali si nasi prvni spolecnou veceri v byte, jelikoz do ted se nikdo neodvazil v byte jist natoz si tam neco nechat!!

Mila po,oc prisla od Maleka, tunisana kamose, co prisel navecer a prvni co bylo ze vzal hadr a sel taky delat. Pro me sok!! chlapi tady si nejsou schopny dojit ani na nakup a hned rikaj nam holkam!!! Je pravda, ze ten druhej co prisel s nim se sve role zastal a delal nam dobreho DJ:) a koukal, jak nam to dobre odsypa!

Pracovni krize zazehnana

Sice jsem v praci tyden, moje sny o super praci se rozplynuly hodne rychle. Prace co jsem dostala zadanou vubec neodpovidala puvodnimu planu, jelikoz jsem mela nastarosti pruzkum trhu, zjistit informace, zpracovat, sepsat. Dalsi diplomka... z cehoz jsem mela pochopitelne osipky vzhledem k tomu, ze jsem jednu prave dokoncila!!

AIESECarce jsem vysvetlila situaci, co je spatne, jak bych to chtela zmenit a ze jsem nasla uz jinou firmu... rozhovor byl sice mily, rozumela mi, vsechno.. jenomze kdyz mi mela dat vedet jestli by ta dalsi firma byla jeste volna, ze bychom zacali resit muj odchod, dostala jsem sms, ze zitra prijde za mnou do prace a budem to resit s sefem. Trosku podraz, ale budiz.. Kdyz jsem se ptala co presne budem resit, tak pry ze sef o tom musi vedet predtim, nez cokoli.. Tu druhou firmu samozrejme nezjistovala, takze bych nemela kam odejit, jelikoz samozrejme nechteji abych odesla do jine firmy, jelikoz ta patri jine pobocce.

Tak jsem necekala az slecna rano prijede, pockala jsem az dorazi sef a sama mu vyklopila co je problem, co se mi nelibi, co bych chtela delat atd nez aby to tlumocila slecna v arabstine a ja sedela vedle jak trubka a jenom se blbe smala (trosku klasika tady).

Nastesti sef se ukazal jako machr, ocenil, ze jsem mu rekla co se deje, hned volal nejake sve kamaradce, kam jsme se hned vydali.. Dopoledne jsme stravili tim, ze mi vypraveli co se (ne)delo ve vision virtuelle a co je potreba udelat, aby to cele slapalo, ze uz jsou klienti, co maji zajem!! Jak jsme se o tom bavili, zacala se mi rysovat predstava, ktera se mi hodne libila.. tak jsme se na tom shodli a ted mam za ukol mrtvou spolecnost vzkrisit, pripravit promo materialy, pripravitp rezentaci produktu, nastavit modely naceneni.. a od zari (az nebude vedro a skonci ramadan:) se sefem objizdet reklamni agentury.. resp. to je na sefovi, ja se budu starat o to co s nima domluvi..

No, vypada to krasne, jenom kdyby veskera dokumentace nebyla v arabstine:))) Ad oufam, ze to nezustane jenom u krasnych predstav a slibovani!!!

Kdyz se bohate deticky nudi...

Patek byl ve znameni novych stazistu a super planu na vikend. Prijela Maria z Argentiny v noci, nikdo o jejich prijezdu netusil, chudera nemela poradne kde spat:/

kazdopadne jako mensi naplast nam vsem prisel vhod vikend, kdy se panove z AIESEC Medina rozhodli jet k jednomu z nich domu. To by nebylo nic zajimaveho, kdyby se nedejdnalo o mega vilu v Hammametu (nejturistictejsi misto v Tunisku) s bazenem, komplexem dvou baraku a super velkym bazenem hned vedle plaze navic s vlastnim sluzebnictvem..

No tak jsme vyrazili v sobotu behem dne, cekali az vsichni skonci v praci.. ja nastesti nepracuju v sobotu, by me zabilo:))

Cestou ze koupime nejaky to pivko, vino, pohoda.. az na to, ze se jednalo o muj prvni poradny cultural shock tady!!! Obecne alkohol clovek v obchodech nenajde, jenom v tech nejvetsich obchodakach. Navic to je uplne oddelena cast obchodu s vlastni prepazkou a vlastni kasou. na vyber jsou cele dva druhy piva, 3 druhy vina (bile, cervene, ruzove!!!) a rum. Tot vse!!! jako holka/zena stat v rade je absolutne nepripustne, jedine chlapi a jeste navic chovajici se diskretne. koupne lahve se museji okamzite schovat do cernych nepruhlednych tasek.. takze okamzite kazdej vi, ze to nejsou banany.. a idealne okamzite odejit z obchodu, tvarim se mega nenapadne a zmizet... wow.. a to to pivo neni ani poradne alkoholicke:/ a vino fakt neni dobre.. a to nejsem zadna fajnovka!!

Kdyz jsme dorazili na misto, prekvapive tam byla uz velka skupina z 90 procent kluku,, uz trochu pod vlivem. chudaci; nejsou zvykli, tak jim to dema problemy:)

Sice jsme vsichni byli cizinci, ale po chvili se prolomily ledy, na to jsou Tunisani odbornici:) a hned jsme byli pozvani ke stolu k veceri... 5 druhu jidla, jen si vybrat co hrdlo raci.. vse genialni az na fakt, ze krome melounu vsechno neskutecne palilo!!!!!!!

mezitim uz jsme se vsichni tesili do bazenu, takze hura do plavek a bazen s vyrivkou:) nas 5 holek v plavkach zpusobilo takovy rozruch, ze jsem se i ja citila jako hvezda prvni velikosti:))

Coz samozrejme opadlo jakmile jsem se zacala bavit s tim klukem, co tady bydli ... a mimochodem bydli aji v dalsich peti takovychto baracich, na stredni skole se kamaradil jenom s lildmi ze stejne majetkove vrstvy, ale diky AIESEC pochopil, ze i o statni lide mohou byt jeho kamarady... a dalsi podobne hlody.. chudak clovek, netusi nic o realnem svete.. navic jeho znamky odpovidaji jenom na to, ze studuje verejnou vysokou skolu. Jeho bratranec studuje na Sorbone v Parizi, troku rozdil.

Nejvic jsem se divila v jeden okamzik, kdyz jejich babicka se na nas prisla podivat, libilo se ji jak se bavime. Najednou vytahla z kapsy iPhone a fotila a tocila videa!! mohli ji byt kolem 70, ma muj respekt.

Vecer byl ve znameni povidani a hrani na kytaru v doprovodu vice ci mene znamzch pisnicek. Arabskych samozrejme. Chvilema se objevilo neco francozskeho, ale fakt vyjimecne. Takze mi cizinci jsme se brzo odebrali ke spanku.

Rano po vydatne snidani jsme se opet vydali k bazenu a temer ani nevytahli paty, jenom kdyz nam sluzebnictvo doneslo nejaky ten meloun nebo croissant.

Jenomze.. z niceho nic zacali vsichni panikari, utikat z bazenu, rva na sebe arabsky.. my samozrejme netusili, ktera bije, tak jsme se nechapave drzeli davu. V plavkach jsme sedli do auta a okamzite odjeli pryc z rezidence.. Az u pozdniho obeda, kam jsme se vypravili, nam bylo vysvetleno, ze mela prijet mama s tatou a nejakou dalsi casti rodiny a ze jsou extremne verici a vsechno, takze by byli poboureni bandou mladzch lidi v plavkach uzivajicich si u bazenu.. Zajimave, ze babicce to nevadilo...

Po jidle jsme se vydali na plaz, stravili krasne odpoledne.. vecer jsem byla cervena jak rajce, takze si asi fakt budu muset koupit krem za tech v prepoctu 300kc.. DESNE!

Prvni rozlucka.. v Sidi Bou Said

Na to, ze jsem tady teprve tyden, uz se musim loucit s jinymi stazisty a spolubydlicimi.. Helena, francouzska, se kterou jsem si hodne rozumela dneska odjela..

Na vcera jsme byli na byte domluveni, ze se sejdem, pokecame, rozloucime.. Prisli i nejaci AIESECari, tak jsme se na bamkon skoro ani nevesli.. Po dlouhe dohadovani jsme se rozhodli jet do Sidi Bou Said. Bylo pul 10 a mesto je od Tunisu 45 min autem!! Je to ale jedno z nejkrasnejsich lest v Tunisku, primo na mori, hodne turisticke, takze nase odhaleny kolena nikoho neurazely:)

Pri ceste tam jsem mela smrt pred ocima, jelikoz nasi ridici po silnici jezdili jak Mongolove (jak se sami nazyvaji). Rychlost - nezajem, pruhy? neexistuji.. klickovani, soutezeni.. proste zabava mladych tunisanu (nebyli jsme sami takovi). Jediny okamzik, kdy jsme se dostali pod 100km/h bylo kolem radaru!!

Kazdopadne mesto nadherne, kavarna vyborna, s nejlepsi vyhlidkou na pristav a more a vzdalenejsi Tunis. Dala jsem si merunkovy dzus - coz je dady bajecny, jelikoz jejich dzus neni zadna nase trapna nahrazka dochucovadel, ale na miste spasirovane cokoli si objednate, vyborne! jediny pomerancovy dzus si ted nikde nedame, jelikoz neni pomerancova sezona:((

Behem vecera byli vsichni porad na telefonu.. najednou prisla banda dalsich AIESECaru, ze byli v tunisu, tak dojeli.. za chvili dalsi z Karthaga (coz je o kousek bliz).. pohoda!!

Cestou zpatky jsme usoudili, ze v ty 3 hodiny mame hlad, tak jsme se stavili k jedinemu otevrenemu jidelnimu oknu v celem Tunisu (boze, na to zijou jedine pres noc, maji jenolm jedno hladove okno!!). Nejdriv k nam prisli dva kluci z AIESEC, jen tak, protoze na ulici videli povedome auto, tak bylo jasne, ze jsme tam.. no a pouceni: pokud 100x clovek (holka z ciziny) rekne "ne, nic mi nekupuj, fakt nebudu jist, dekuju" - nic to neznamena.. takze jsem dostala svuj sendwic s veskeryma jejich majolkama a harissama a jako prilohu ty nejvic mastny hranolky v zivote. bez chuti!! jj, Tunisani jsou velice mily a druzny narod... :)

Zacinam pracovat :)

jak jsme dojeli, tak jsem pak po 2 hodinach spanku vstavala a mela se jit predstavit do prace.. AIESECari pro me prisli pozde, pak jsme cekali na sefa, co byl nekde pryc...

nakonec me vzali do kavarny, jsme se bavili, povidali.. vyklubal se z nej takovy mirne uchylny tatik, co porad opakuje, ze se moc nepracuje, ze se jenom ji a keca... na obed me vzal do hotelu Sharaton, neco jako Hilton.. konecne dobre jidlo, ktere nepali, nehrozi tam papriky nebo jejich hnusna cibule.. jsem se prejedla jak dobytek.. navic mi objednal slivovici, ze prej neco takoveho urcite nemame... no, nemame.. slivopvice delana z fiku.. nase chutna lip!!!

odpoledne jsme se bavili co bych mela delat, tak mam nejakou predstavu.. hodne samostatna prace, hodne podle toho jak si to udelam vice ci mene zajimave... mam udelat pruzkum trhu v oblasti co tady firma dela, jake jsou stanoviska sociopravni struktury atd.. Firma dela to, ze stavi baraky a pak rozprodava byty a prave potrebuje vedet jestli banky maji zajem a chut lidem pujcovat penize na bydleni, jak to bude po revoluci s pravni upravou, co si lidi mysli o firlme, jestli ji znaji atd...

vtipne bylo, ze jsem dostala sms od aiesekaru, jestli chci v 5 hodin prijit, ze maji nejake planovani projektu.. sef me pustil vpohode.. chtela jsel odejit v 5 hodin, jenomze muj pocitac ma spatne narizeny cas, takze jsem omylem odesla uz ve 4... ale dobre, no :)

vecer jsem se seznamila s casti pobocky, pokecali jsme, hodili me na byt, takze jsem nemusela platit za taxika zpatky, coz potesi:)

Normalne zacinam pracovat v 8, tak jsem druhy den v pul 8 vychazela, ze pujdu pesky, projdu se.. ale to vedro!!!!! 30 stupnu uz takhle rano, desne.. sef me po chvili vzal podivat se po projektehch co maji po meste, v tom vedru (uz 40 stupnu!!!!! jsme chodili po barakach.. byla s nama jeste byvala stazistka, Tunisanka, tak jsme se bavili.. pak nas zatahnul do jeho oblibeneho obchodu, ze to prej musim ochutnat.. nevim jak se to jmenuje, ale jidlo, co se pripravuje tak, ze smichas vsechno co chces... coz v mem pripade byla polovila veci ani ne, jelikoz ty jejich papriky a paprikovy pasty fakt nemuzu.. a pak to jis na stojaka jenom s bagetou.. jenom ja tam vypadala jako trubka, kdyz jsem si rekla o pribor:/

jedine co se tady da pit je voda a Coca cola, jelikoz vsechno ostatni je delane tady a bud to ma prisernou chut nebo to je odporne sladke:/

no a ted sedim odpoledne v kanclu a jsem na internetu a udelala jsem jenom minimum prace.. kluk co tady pracoval predemnou mi psal at necekam ze budu pracovat nejak moc, tak 1-2 hodiny denne.. a asi mel pravdu, i ostatni zamestnanci (jakoze i se sefem a se mnou 5) porad kecaji nebo kouri.. uvidime. mam pustene ceske radio, jsem v kancelari sama, sice bez klimatizace ale je tady hodne moc prijemne

jenom tim ze neni moc prace ten cas moc neutika.. a neni to to co jsem si predstavovala.. i kdyz jsem se s typkem bavila, atk vsechno bere lezerne, porad vtipy, sama jsem se musela ptat co chce abych do te moji prace o trhu psala, navrhovala sama dalsi veci... cekala jsem, ze bude vic prace, ze me bude kontrolovat, zadavat vic prace atd.. zatim to tak nevypada, uvidime jak se to vyvine...

Zacatky...

Druhy den mi bylo oznameno, ze muj sef je ve svycarsku, takze se do prace pujdem predstavit az v pondeli, coz znamenalo 5 dni relativni nudy, kdyz nikoho jeste neznam a hodne lidi je pryc na prazdniny..ve stredu jsem se sla projit po okoli, jenolmze takovej parak byl, jsem omdlivala, navic jsel porad bloudila, tak jsem zalezla pres to vedro na pokoj a spala z unavy z tepla.. ve ctvrtek jsem rikala, ze na to kaslu a stravila jsem cely den v posteli.. coz bylo fajn.. vecer jsem byla se spolubydlicima venku a ony ze to je jejich posledni vikend, tak chteji neco podniknout.. a pry jedna byla pozvana na jih, tak ze jedou a jestli chci jet taky.. jelikoz je to hned poust a palmy, no tak jasne, ze jedu..

byla to docela silena cesta, jelikoz jsme jely autobusem plnym tunisanu, jedine holky tam a navic turistky.. cesta utekla prekvapive v pohode, jely jsme odpoledne, takze jsme se kochaly prirodou.. fascinujici!!! nejlepsi byly divoky velbloudi toulajici se a lezici blizko ci daleko od mesta.. Mesto Tozeur samotne je fascinujici, jelikoz je krasne, relativne civilizovane, relativne dost zelene.. na to, ze to je vlastne mesto v pousti, v krajine kde nic jineho neni.. jenom velmbloudi a pisek..

byli jsme tam jedini turisti, takze maximalni pozdvizeni:)) sli jsme si dat veci na hotel a hned k te rodine na veceri.. bydli pry hodne tradicne v puvodni casti mesta.. coz znamenalo v hradbach, kde meli dvorek, malou koupelku; naproti kuchyn, naproti pokoj s televizi. ji se a spi se venku, zadna klimatizace.. proto jsme fakt o cenili, ze jsem ja jeste s tou druhou holcinou spali v hotelu s klimatizaci:)

k veceri jsme meli typicky tunisky couscous.. palive jak svina!!!! ale vyborny!! vecer jsme se sli jeste v noci projit do oaz, nic jsme nevideli jenom slyseli cvrkat nejaky zvirata a citili vodu:)

v sobotu jsme rano vyrazili do muzea kde byla historie lidstva v navaznosti tuniske historie.. az jsem byla prekvapena jak bohatou historii maji za sebou!! (shame on us, co se fakt u nas ve skole clovek fakt nedozvi)

na obed jsme sli zase k rodine, tentokrat jsme jedli neco, co nedokazu popsat, ale kazdopadne to bylo opet dost paprikove.. az jsem nakonec do jedne papriky kousla no a to byl ohen!! nebylo mozne to nicim zajist, zapit, nic!!! navic ty jejich limonady se nedaji pit jak jsou sladky a voda z kohoutku je riskantni a smrdi!!! jedine co pomohlo byl olivovy olej, chvala bohu!

odpoledne jsme museli byt jako tunisani, tak jsme si dali siestu.. no a spali jsme do 6 vecer:) pak jsme jeste za svetla vyrazili po meste se podivat, oazy znova za svetla.. oni to maji rozdelene jako posezeni v oazach pro muze a rodiny s detmi.. neexistuje verze pro zeny/spolecne/cokoli... navic ta panska cast ma bazen, rodinna ma navic jenom jeden vozik zmrzliny, zadny bazen!!!!

v nedeli rano jsme vyrazili na poust. meli jsme objednaneho kone s kocarem (zadny luxus!!!!!!! naprosto funkcni zalezitost!!) ten nas pres palmy dovezl az k brane pouste, kde nas hned odchytili lidi s velbloudama.. a meli jsme hned sok, jelikoz tam na pomezi pouste meli postavene hotely s golfovym hristem!!!!!!!!!!!!! a zalevane v tu dobu vodou!!!!! neskutecna pest na oko.. museli jsme kousek slapat, abychom dosli na tu pravou poust.. a to byl dobry haluz - pisek kam dohlednes.. a ani ne tak krasne zluty; jak jsem cekala:(

po obede a kratke sieste jsme se rozhodli udelat revoluci, ze se pujdeme vykoupat do bazenu, co maji panove u sebe.. jelikoz jsou ve vetsine zalezli u sebe v dome.. jsme tam dosli, v plavkach pripravene.. byl tam cisnik a jeden stul obsazeny.. presto jsme nemely odvahu se svleknout, pro ne to bylo jak porno skoro... tak jsme vyhrnuly kalhoty a smocili nohy.. uz to nemohli rozdychat a posilali nam koktejly a dalsi napoje...

vecer jsme vyrazili smer zpatky, plny bus opet, vedle me si sednul nejaky hoooodne smradlavy pan, tak jsem nespala vubec:/ a to jsme jeli pres noc, od deseti v noci; prijeli jsme do tunisu ve 4 hodiny v noci, vzali si taxika a za chvili v posteli..

Konecne tady!!

po tom co jsem rikala ohledne letiste a zmeny letu.. jsem konecne dorazila na misto.. lidi z aiesec na me cekali, tri kluci.. anglictina jim moc nesla, me zase nesla moc francouzstina, byla jsem unavena, smradlava, no vtipne.. hned mi koupili tuniskou simku, dali nejake uvitaci brozury a jeli jsme na byt. musim rict, ze co se tyce uvitani a celkove reception neni co vytknout!

dojeli jsme na byt hnedka, kousek od letiste (ktere je samotne soucast mesta, ne nikde mimo). Tam jsem mela prvni sok! byt sice velky, ale neskutecne spinavy a hlavne plny svabu.. jakoze hodne svabu. kuchyn se kvuli tomu ani nepouziva, navic tam nejde svetlo, takze kdys se otevrou dvere, je jenom videt jak se vsechna zvirata rozutecou do tmy.. fuj!!

koupelka ma navic takove specifikum, ze nema zaves (to OK), ale voda se pak shrnuje do jakehosi odpadu, ktery je zacpany a spina je pak vsude kolem. jeden spolubydlici si kvuli tomu nasel jine vlastni bydleni, tak se brzo stehuje, vetsina ostatnich lidi jsou tam na 3 mesice, tak to nejak extra neresi...

Na letisti je krasne !!!

Tak jsem se dostala na letiste do Vidne po 5 hodinach v buse. Odjizdela jsem v pul jedne v noci, abych stihla odlet v pul 12. Jenomze zrada!!!! podle vseho je muj let zmeneny a odlitam a z v pul pate! tzn 10 hodin na letisti, kde maji nastesti wifi zdarma!!! ale nic moc moznosti se sednout, natoz lehnout a dospat deficit! :)

S tou zmenou letu me to fakt stve, jsem mohla odjizdet dneska rano a vsechno krasne stihnout... no co uz, aspon priletim na misto navecer, kdyz uz nebudou takova vedra... coz taky neni k zahozeni.

Podle aktualniho pocasi je v Tunisu 27 stupnu (ted rano!!!!) a mirne prsi...

Zitra odjizdim!

Temer vse pripraveno na zitrejsi odjezd. Rozlucka s prateli uspesne za mnou, ted je potreba dospat spankovy deficit... zitra posledni den na to, abych stihla zaridit pojisteni na celou dobu, rozloucila se s pribuznymi a rodinou, sbalila kufr a vydala se do Prahy na Florenc, odkud se dostanu do Vidne na letiste.

Dobre je, ze Student Agency jezdi primo na letiste nekolikrat za den, tak se nebudu muset plahocit neznamo kudy a radsi budu ve Vidni na letisti cekat nejakych 5 hodin.

Muj uplne puvodni primy let byl zmenen nedavno, takze budeme mit mezipristani v Belehradu, kde pry budeme 50 minut sedet v letadle, ani nevystupovat.... super! Beru si knizku a polstarek na cestu:)

Tak uz to zacalo...

To, ze jedu do Tuniska na staz vim uz delsi dobu... presto to byla stale vec na druhe koleji... Nyni, 10 dni do odjezdu uz je situace trochu jina...

Jen co jsem minuly tyden dokoncila studium na vysoke skole, hned zacala cestovni horecka spojena se spoustou vyrizovani. Novy pas, viza, nakupy, pojisteni, ockovani..??

Viza byla v pohode, jenom me fascinovala avantgardnost Tuniske ambasady.. razitko do pasu a udaje rucne vyplnene... to uz i Indie je viz advaced:)

No, kazdopadne jsem v Cechach hodne narazila s tim, co si muzu koupit na sebe... sukne a kalhoty jsou bud uplne dlouho nebo prilis kratke.. tudiz nevyhovujici mistnimu prostredi. Tricka vetsinou s velkym vystrihem. Taky spatne... Nakonec jsem se rouhodla veskere usili vlozene do nakupovani presunout do volnych finannich prostredku vyuzitych prae az v Tunisku... tam snad prodavaji veci co jsou vhodne pro jejich pomery!!!!