Volny vikend, vyplata v kapse - vylet do Bizerte :)

Sice jsme rikaly, ze s cestovanim po Tunisku pockame na konec ramadanu a hlavne na zari, az nebude takove vedro, presto nas prepadla touha objevovat. V sobotu jsme se vydali smer sever, temer nejsevernejsi misto Tuniska - Bizerte a Cap Blanc.

Vyrazili jsme v 8 hodin na

louage. Louage je hromadne taxi, ktere funguje temer ve vsech mestech, minibusy, ktere jedou v okamzik, kdy je plno, tudiz zadny jizdni rad (kterej stejne neexistuje vubec nikde v Tunisku). Dorazili jsme do stanice Bab Alioua v centru mesta, suverene jdeme zjistovat odk

ud to jede... a panove nas vykazou pryc, jelikoz do Bizerte se pry jezdi od nekud jinud. Prvni prekvapeni dnesniho dne. Tak nas taxi dovezl na spravne misto, ktere jsme pak zjistili je primo u nas ve ctvrti, takze jsme rano nemuseli 45 minut travit v taxiku jak trotli:))

Meli jsme stesti, posledni dve mista, tak jsme hned vyrazili. V pul desate jsme byli na miste s cilem projit centrum mesta, dojit az na sever (cca 7 km z centra), uvelebit se na plazi, projeit se cestou zpatky a vecer se vratit.

Mesto bylo moc krasne, rikali nam, ze turisticke.. skoro bych rekla, ze jsme byli jedini turisti siroko daleko. Prosli jsme si medinu, pristav stary 3 000 let!!!!!! a mistni trhy.

Jelikoz jsme si mysleli, ze je toto misto mimo Tunis vice konzervativni a tudiz dodrzujici

ramadan, az do 12 hod jsme se bali vytahnout flasku s pitim i jidlo:) nakonec uz

jsme byli na aleji vedouci podel plaze na sever, nikde nikdo, tak jsme si na chodniku rozlozili deku a tajny bufet s vyhledem na plaz. Auta jedouci kolem se mohla utroubit a motorkari hlavy ukroutit, my se nemohli vynadivat na volne se potulujici velbloudy na plazi. Lidi jdouci kolem nas nam prali dobrou chut (tomu uz rozumime!!!), takze asi v pohode.

Vydali jsme se dal na cestu, uz nam zacinalo byt horko, ja uz citila spalena zada a frnak, ale co, prece zvladnem, ne? Zeptali jsme se panu sedicich pod pristreskem, jestli jdeme spravne na sever, pry ano..a vydesili se, ze pry to je pesky daleko (4km jeste!!) a dali se s nama do reci. Po chvili jsme narazili na promen

adu primo na mori a zacali delat fotky jak silene. Kdyz jsme chteli pokracovat, narazili jsme na jednoho z tech chlapiku z pristresku, jak na nas ceka a ze nas doveze na sever, at nemusime chodit.. to urcite!! :)

Kdyz uz jsme dorazili na sever, jedine co jsme chteli bylo prevlict se do plav

ek a konecne do more, vedroooooooo. Jenomze zrada, prevlikarny se tady nevedou. Zeptali

jsme se chlapiku, co stali vedle, jestli jsou nekde blizko zachody nebo neco na prevleceni.. Prej ne, ale muzem vyuzit jejich auto.. jasneeee!!! nakonec pro nas premluvili chlapika z palmoveho obc

ers

tvovaciho stanku, at nas necha prevlict ram, tak hura. No, pak uz se od nas neodlepili.. ze pry jsme hrozne sympaticke a urcite vyuzijeme panskou spolecnost, aby nas nikdo neobtezoval (halooo, a oni

jsou co jako?!) a ze nam chteji ukazat to nejlepsi z Tuniska. Doslova se od nas neodlepili, vypraveli jak jsou tady na dovolene, jinak pracujou v Nemecku a v Dubaji, od dob co jsou tady poradne s holkama nemluvili a jak je hrozne tezke byt tady s nama, protoze je ramadan a oni se na nas nemuzou koukat zadnym zadoucim pohledem a ani na nic pomyslet a to je tak hroooozne tezke. No, pak nas chteli vzit na veceri, projizdku autem, dovezt nas zpatky do Tunisu, koupit letenku do Dubaje, setkat se s nama v Nemecku atd..

na(ne)stesti uz jsme citili, jak se nam pali kuze na tele, nechali jsme se dovezt na louage odkud jsme vyrazili zpatky. Spalene jak rajcata jsme si dali ledovou sprchu, ktera po chvili byla zase tepla, jelikoz nase spalene telo se stalo prutokovym ohrivacem. O tom jak se nam priserne spalo v noci navic kdyz se zase teploty vysplhaly pres 40 s mirnym vetrikem ze sahary ani psat nemusim:)