Na vcera jsme byli na byte domluveni, ze se sejdem, pokecame, rozloucime.. Prisli i nejaci AIESECari, tak jsme se na bamkon skoro ani nevesli.. Po dlouhe dohadovani jsme se rozhodli jet do Sidi Bou Said. Bylo pul 10 a mesto je od Tunisu 45 min autem!! Je to ale jedno z nejkrasnejsich lest v Tunisku, primo na mori, hodne turisticke, takze nase odhaleny kolena nikoho neurazely:)
Pri ceste tam jsem mela smrt pred ocima, jelikoz nasi ridici po silnici jezdili jak Mongolove (jak se sami nazyvaji). Rychlost - nezajem, pruhy? neexistuji.. klickovani, soutezeni.. proste zabava mladych tunisanu (nebyli jsme sami takovi). Jediny okamzik, kdy jsme se dostali pod 100km/h bylo kolem radaru!!
Kazdopadne mesto nadherne, kavarna vyborna, s nejlepsi vyhlidkou na pristav a more a vzdalenejsi Tunis. Dala jsem si merunkovy dzus - coz je dady bajecny, jelikoz jejich dzus neni zadna nase trapna nahrazka dochucovadel, ale na miste spasirovane cokoli si objednate, vyborne! jediny pomerancovy dzus si ted nikde nedame, jelikoz neni pomerancova sezona:((
Behem vecera byli vsichni porad na telefonu.. najednou prisla banda dalsich AIESECaru, ze byli v tunisu, tak dojeli.. za chvili dalsi z Karthaga (coz je o kousek bliz).. pohoda!!
Cestou zpatky jsme usoudili, ze v ty 3 hodiny mame hlad, tak jsme se stavili k jedinemu otevrenemu jidelnimu oknu v celem Tunisu (boze, na to zijou jedine pres noc, maji jenolm jedno hladove okno!!). Nejdriv k nam prisli dva kluci z AIESEC, jen tak, protoze na ulici videli povedome auto, tak bylo jasne, ze jsme tam.. no a pouceni: pokud 100x clovek (holka z ciziny) rekne "ne, nic mi nekupuj, fakt nebudu jist, dekuju" - nic to neznamena.. takze jsem dostala svuj sendwic s veskeryma jejich majolkama a harissama a jako prilohu ty nejvic mastny hranolky v zivote. bez chuti!! jj, Tunisani jsou velice mily a druzny narod... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat